Co slyšíme, podkovy snad?

Žeby Martin na bílém koni, přijel mezi nás?

I když letos se tak 11.11. nestalo, nevadí! Rádi si na sněhovou nadílku počkáme a s pověstí o svatém Martinovi si ve školce vyhrajeme.

Jak římský voják z vojny domů na bílém koni přijel. Svůj nejcennější červený plášť na půlky mečem rozťal, aby žebráka před mrazem uchránil. Jak na nátlak lidí, aby biskupem se stal, před jejich přáním v husníku se schoval. Pak prozrazen husím kejháním a v husníku objeven,ač nedobrovolně, biskupem se stal a pořád a nadále samé dobro konal.

Roku 316 narozen v dnešním Maďarsku, jménem podle boha války Marta, se stal nejenom symbolem nesobectví, obětavosti a pomoci v nouzi, ale i patronem vojáků a krejčích.

11.11.bylo období ukončení prací na poli, čeleď dostávala mzdy a uzavíraly se nové smlouvy. Konaly se dobytčí trhy a husí hody, které jsou v poslední době před adventním půstem spojené i se svatomartinským vínem.

Děti si v tento den, připomenutí sv. Martina, ve školce užily amatérské divadelní představení O sv. Martinovi, v podání p. učitelky, Následné tvoření svatomartinských rohlíčků bylo třešničkou na dortu celého dne. S krásnou písničkou jsme pak požádali paní kuchařku o upečení. S úsměvem a radostí nám paní kuchařka rohlíčky upekla a ten nejlepší, vlastnoručně vyrobený dezert, jsme si po obědě náležitě vychutnali.

Text a foto: Alena Gavendová